Historie města

Na stezce vedoucí podél pohraničních hor a na vojenské stezce, která vznikla ve Znak města Dvůr Králové nad Labem 12. století po průchodu polského vojska Boleslava III vznikla osada, jejíž název (Dvůr) zřejmě souvisí s písemně nedoloženou existencí královského dvora, či hradu. Existence Dvora Králové nad Labem je poprvé doložena roku 1270. Nemáme bohužel bližší informace o tom, kdy došlo k povýšení osady na město. Roku 1392 se Dvůr stal věnným městem královen, když ho Václav IV. zřejmě připsal své manželce Žofii Bavorské. Od této doby je Dvůr citován s přídomkem Králové.

Dvůr Králové v 15. století

V roce 1421 se město poddalo Pražanům a Táboritům a roku 1423 se města zmocnil Jan Žižka. V roce 1436 ale poslové města přijali Zikmunda Lucemburského za krále. Císař Zikmund Lucemburský dal pak roku 1437 své manželce Barboře město za věno. Tím byl obnoven institut věnných měst.

Dvůr Králové v 16.-17. století

Po roce 1514 bylo Trutnovsko začleněno do Hradecka. Pro účast v povstání proti císaři Ferdinandu I. přišlo město roku 1547 o své statky. Ještě ten rok bylo ale Dvorským uděleno odpuštění a téměř všechen majetek byl vrácen. Během stavovského povstání se Dvůr Králové nad Labem přidal na odbojnou stranu, po bitvě na Bílé hoře mu tedy byl opět zkonfiskován majetek. Městu byly statky vráceny roku 1627. Za třicetileté války (v letech 1639 a 1646) město utrpělo značné škody a byl tím dovršen úpadek města. Dvůr byl několikrát vypleněn a vydrancován císařskými, saskými i švédskými vojáky.

Dvůr Králové za vlády Marie Terezie

V době vlády Marie Terezie bylo město opět podrobeno válečným útrapám, které souvisely s válkou o rakouské dědictví a se sedmiletou válkou. I přes tyto nešťastné události se město ve II. polovině 18. století i počátkem 19. století hospodářsky dále rozvíjelo. Tento rozvoj souvisel především s textilním řemeslem.

Začátek 19. století

16. září 1817 byl objeven Václavem Hankou tzv. Královédvorský rukopis, v „kobce“ děkanského kostela sv. Jana Křtitele. Tento rukopis měl být rukopisnou staročeskou básní ze 13. století a ačkoliv se později ukázalo, že se jedná o falsum, nepochybně významně ovlivnil atmosféru právě probíhajícího národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin. Další dramatickou historickou událostí, která se vepsala do osudů města byla rakousko-pruská válka v roce 1866, jejíž průběh zasáhl celý hradecký region. Boje se v průběhu války odehrávaly přímo na území města, došlo ke dvěma pruským okupacím a nakonec se Dvůr Králové stal v červenci pruským lazaretem.

Historické katastrofy města

Město prošlo několika historickými katastrofami, které významně formovaly jeho vývoj. V průběhu dějin došlo k několika rozsáhlým požárům: roku 1345, roku 1421 – během husitských válek, roku 1450 – během nájezdů slezských křižáků. V letech 1522 a 1572 vyhořelo celé město kromě kostela a čtyř domů. Město postihly také různé epidemie během let 1582 (epidemie moru), 1831, 1850 a 1855. Navzdory těmto jevům bylo nemálo příznivých historických okolností, které přispívaly k dalšímu vývoji a prosazování se města v regionálním měřítku. Město bylo především střediskem obchodu a řemesel. Velkou tradici zde mělo především tkalcovství a barvířství, protože odedávna se v okolí pěstoval len. Od konce 18. století sem zvolna proniká bavlna. Textilní průmysl se začal naplno ve městě rozvíjet v 80. letech 19. století, kdy začaly vznikat první textilní továrny. S průmyslovým rozvojem úzce souvisel i růst počtu obyvatel, stavební rozvoj města a v neposlední řadě i rozvoj společensko-kulturního života města (stavba divadelní budovy, rozvoj spolkové činnosti). Stejně jako většina českých měst byl i Dvůr Králové nad Labem postižen průběhem I. světové války. I zdejší občané byli nuceni se aktivně účastnit bojů. Padlo v ní 130 zdejších rodáků a přes 50 vojáků zůstalo nezvěstných. Na památku jejich oběti byly vybudovány pomníky a památníky nejen přímo ve městě ale i v přilehlých obcích, odkud vojáci pocházeli (např. Bílá Třemešná, Velký Vřešťov, Doubravice, Třebihošť a další). Válka pak skončila oslavami míru a samostatného státu – 28.října 1918.

1. světová válka

Po překonání krize způsobené I. světovou válkou dochází v meziválečných letech k rozvoji nejen průmyslu, ale i spolkového a kulturního života města. Obraz města zůstává i dnes výrazně ovlivněn v tomto období vzniklými a rozvíjejícími se textilními továrnami (Löwenbach, Josef Sochor, Antonín Klazar, Weiss a synové, M. Mandl a synové, Královédvorská mechanická tkalcovna a další).

Období druhé světové války

Bouřlivými událostmi Mnichova v roce 1938 byl poznamenán i Dvůr Králové, tím spíše, že se nachází blízko pohraničních oblastí. V roce 1938 došlo k částečnému obsazení Královédvorska. Následovala válečná léta 1939 až 1945, období protektorátu Čechy a Morava, která byla ukončena květnovým povstáním a následným odsunem osob německé národnosti z území královédvorského okresu. Tento moment změnil definitivně národnostní skladbu obyvatel regionu.